Duben 2015

Promotat se tkaničkami

27. dubna 2015 v 17:01 | Fauvista |  Zápisník
Občas se pro něco nadchnu tolik, že mi to přeroste přes hlavu, udělám z toho totem, který na mě křičí a drží mě pohledy očí mého vlastního zájmu. Kov a sklo. Paprsky se rozplétají vůní. Ó, prázdné sarkofágy! Nad hradem přeletěly gripeny s křikem jako hejno husí. Nad vinicí na stráni, kůly se za sebou krčí, kůly jako bílé kříže na hrobech válečných obětí. Třesení rukou, zemětřesení. Vyděsil jsem se. Hromobití neutichá, neutichne. Teď už ne.

Pražská vetešnictví jsou plná prachu a divných zápachů a pohledů a dopisů poslaných na poslední chvíli. Někdo napsal, že Věra strávila odpoledne se svým panicem. A víš, že pan Pokorný umřel? Ve spánku. Taky bych tak chtěla odejít. Pivní půllitry bledé jako zmrzlé hřbety hor a rukou.

V Poděbradech je hrací skříňka a ledové Labe.

Ano: Jaro.
Ne: Vyhozené prakticky nepoužité papírové utěrky na ruce.

F.

Kde jsem to...

16. dubna 2015 v 13:11 | Fauvista |  Zápisník
...jen skončil?

Asi nemá smysl navazovat. Hlavně musím dát pryč toho růžovýho kosmonauta.

Bylo toho moc. Láska a Francie a Belgie a Polsko a spousta Prahy. Teď taky. Mimo jiné třeba čtvrtek a horko a Tomáš zase začal chodit do školy. Aspoň včera tu byl.
Jsem v knihovně a v židlích jsou tři díry. Taky jsem měl napsat, že Alice není opravdová dívka.

Přestal jsem psát, protože to tu objevili lidi a já jsem se cítil, jako by mi někdo stáhnul tepláky při tělocviku. Ale už je to dobrý.
Moc mi to zatím nejde, ale půjde.

[word="budu"][word="znov[ua]"][tag="Vi.*"]

Přemýšlím, kolikrát za ten rok přišel někdo na blog (376× - musel jsem se podívat), pustil si Lou Reeda a odešel.

Jeden z les fauves.
Jeden zle s fauves.
Jeden les.
Plný zvěře.
Třeba koloušků.