Dívko

4. března 2013 v 19:19 | Fauvista |  Zápisník
Zelený výkřik se odrazil od zdi. A pak ještě od jedné. Viděl jsem tě, dívko od Modiglianiho, jak hladila sis vlasy, a pod nohama nám praskala jak tenký led hranice šílenství. V rudé záplavě vzdechů, které se nedostaly nikam dál, než do půli cesty mezi námi jsme se stali něčím, co dýchá pro nic. Spolu v žalostné jednotě jsme pluli prázdnem, rozeznělým těžkým dýcháním hvězdného nebe zadušeným šedými cáry mraků. Bolí pohledy duševním teleskopem namířeným na neúprosné zrcadlo sebereflexe. Snil jsem o tobě, ale pak se všechno stalo. Stalo se všechno. Nezbylo nic. Moloch! Hannibal! Rudé šaty! Idiote.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama